čtvrtek 11. května 2017

Přechod Bosny a Hercegoviny po stopách Via Dinarica


Via Dinarica. Dálková turistická trasa o délce více než 1300 km nabízející to nejlepší z přírodních krás západního Balkánu. Od Postojenských jeskyní ve Slovinsku přes 1000 metrů hluboký kaňon bosenské Rakitnice až po národní park údolí řeky Valbona na severu Albánie. To vše a mnohem víc lze zažít při přechodu dálkové trasy, která byla magazínem National Gaographic Traveler vyhlášena jako jedna z nejlepších cestovatelských destinací pro rok 2017. Bosenská část je mnohými označována za nejkrásnější, a proto jsme se rozhodli projít z ní na přelomu září a října 2016 co nejvíc. Zkušenost z celého výletu a nádhera bosenských hor nás přesvědčily, abychom v budoucnu prošli trasu Via Dinarica celou.


čtvrtek 27. dubna 2017

Víkendový únik v Rodopech


Co dělat v Bulharsku o prvním dubnovém víkendu, kdy předpověď hlásí jasno bez jediného mráčku a teploty ke 20°C? Samozřejmě vyrazit do hor. Žádná jiná alternativa snad ani neexistuje. Jediným problémem tak zůstává, do kterých hor se vydat. Rila a Pirin jsou ještě beznadějně zasypány sněhem i v nižších polohách, Stara Planina je na tom podobně, a tak volba padá na Rodopy, konkrétně na oblast mezi městy Smoljan a Asenovgrad. 

úterý 3. ledna 2017

Tel Aviv – Jaffa: Dva světy, jedno město


Výlet do Izraele se nesl v naprosto jiném duchu než naše předchozí výpravy. Hory byly nahrazeny městy, zdolávání nejvyšších vrcholů bylo vystřídáno procházkami po promenádě na břehu moře, atmosféra sportovního výkonu byla vystřídána atmosférou prázdnin a Ondřej byl vyměněn za dvě krásné polské spolucestovatelky Annu a Hannu. Pět dní strávených v Tel Avivu mi umožnilo objevit nejdůležitější turistická místa i zapomenutá zákoutí stejně jako nasát celkovou atmosféru města, o němž se říká, že nikdy nespí.


středa 30. listopadu 2016

Řecká národní trasa 03 aneb putování v zapomenutých řeckých horách


Když se řekne dovolená v Řecku, představí si většina lidí malebnou vesničku na břehu azurově modrého moře s oslnivě bílými plážemi zalitými zlatým řeckým sluncem. Sedět na terase malého domku se sklenkou Metaxy v ruce, vychutnávat klid a mír doprovázený pravidelným šuměním moře a pozorovat odplouvající plachetnice v záři zapadajícího slunce, může být pro mnohé štěstím v absolutní podobě. Avšak co jednoho dokáže vynést na vrchol blaha, může být pro druhého nekonečná nuda a otrava. Pro někoho takového nabízí Řecko další obraz. Divoké hory, nekonečně hluboké rokle, ostré skalní převisy a zapomenuté horské vesnice. Při pohledu na hornatý profil země je velmi brzy jasné, že takový obraz není v Řecku rozhodně výjimečný a jediné co stačí, je pouze najít to správné místo.