Dorazili jsme do vsi Zofar. Je sobota, takže je vše zavřeno a na Fantu nebo pivo si musíme nechat zajít chuť. Je zde alespoň WiFi, a tak můžeme přidat nějaké nové info o naší cestě.
První krok, dostat se do Izraele, se nám podařil. Žádná nepříjemnost, jako zpoždění vlaku, zrušený let nebo ztracené zavazadlo, se nekonala, a tak si můžeme v klidu užívat na nějakou dobu poslední pohodlnou noc v hostelu.
Jak jsme psali v minulém příspěvku, chystáme se přejít celý Izrael od jihu k severu po Izraelské národní stezce. Jelikož se během našeho pobíhání v horách a různých stokilometrových závodů zatím ani jeden z nás nevyřadil z provozu, pokračujeme v přípravách. Dnes bychom se jen tak v rychlosti podívali, co si do Izraele budeme brát s sebou.
Víkendové výlety, týdenní přechody hor nebo jednorázové zdolávání různých vrcholů jsou příjemné akce, ale již dlouho máme pocit, že by bylo potřeba podniknout něco většího. Tím něčím větším máme na mysli dlouhý přechod v řádech alespoň stovek kilometrů, který by trval týdny nebo měsíce. Možností je spousta. Od mamutích přechodů USA, přes evropské dálkové trasy až po dlouhé treky v Asii či na Novém Zélandu. Náš rozpočet je však přeci jenom trochu omezený a časově se potřebujeme vejít do dvou měsíců. Pořád ale chceme podniknout něco alespoň trochu exotičtějšího a ne tak úplně známého. Co si tedy vybrat? Co třeba Izraelskou národní stezku.