Výlet do Izraele se nesl v naprosto jiném duchu než naše předchozí výpravy. Hory byly nahrazeny městy, zdolávání nejvyšších vrcholů bylo vystřídáno procházkami po promenádě na břehu moře, atmosféra sportovního výkonu byla vystřídána atmosférou prázdnin a Ondřej byl vyměněn za dvě krásné polské spolucestovatelky Annu a Hannu. Pět dní strávených v Tel Avivu mi umožnilo objevit nejdůležitější turistická místa i zapomenutá zákoutí stejně jako nasát celkovou atmosféru města, o němž se říká, že nikdy nespí.
Nabídka výletu do Tel Avivu přišla zcela nečekaně. Po návratu z Bosny a Hercegoviny jsem dostal zprávu, zdali nechci letět na pár dní do Izraele. Z mého tehdejšího bydliště v bulharské Sofii se daly pořídit zpáteční letenky do Tel Avivu za 80 euro a s velkým množstvím nevyužitých dní dovolené jsem neváhal ani vteřinu. Jednoho rána jsem tak zažil příjemný teplotní šok, kdy jsem během dvou hodin vyměnil sychravou podzimní Sofii s teplotami kolem nuly za prosluněný Tel Aviv s teplotami kolem 27°C. Tel Aviv je městem otevřeným, liberálním a svobodomyslným, prostoupeným atmosférou prázdnin a nočního života, to vše na pozadí šumícího moře, pláží a horkého slunce. Promenáda na břehu moře plná běžců a cyklistů, živě diskutující lidé v kavárnách na Rotschildově třídě v centru města, pouliční muzikanti na každém rohu hrající všemožné hudební styly a bary plné života a zábavy až do brzkých ranních hodin. To je pouze několik obrazů, jež charakterizují atmosféru v celém městě. Jestliže Jeruzalém je místem tradice a dějin, Tel Aviv pak představuje místo modernity, otevřenosti a volnosti.
V porovnání s jinými městy Středního východu s tisíciletou historií je Tel Aviv městem velmi mladým, založeným na písečných dunách na počátku 20. století. Dnešní Tel Aviv však není pouze ono nové, rychle se rozvíjející město posledního století. Jeho součástí je i starobylý arabský přístav Jaffa s historií sahající až do biblických časů. Do 50. let 20. století byla Jaffa samostatným městem, ale pod tlakem expandujícího Tel Avivu se nakonec stala jeho městskou částí, a tak je dnes oficiální název celého města Tel Aviv – Jaffa. Rozdíl mezi oběma částmi je pozoruhodný a odhalí dva odlišné světy vedle sebe. Na jedné straně stojí Tel Aviv se svými širokými bulváry, moderními mrakodrapy a centrem vystavěným v architektonickém stylu Bauhaus, na druhé straně jsou křivolaké uličky, kamenné domy a skryté arabské kavárny staré Jaffy. Každý cestovatel nechť sám rozhodne, která ze dvou zmíněných částí jej osloví víc. Za prozkoumání však stojí určitě obě.
Kouzlo staré Jaffy
Jestliže vstoupíme do Jaffy od severovýchodu, naskytne se nám pohled na první důležitou pamětihodnost města, jaffskou hodinovou věž. Postavena na počátku 20. století je jednou z celkově sedmi hodinových věží vybudovaných na území dnešního Izraele během období osmanské nadvlády a již více než sto let tvoří hlavní dominantu při severním vstupu do Jaffy na ulici Yefet. Ze zmíněné ulice je to jen pár desítek metrů k moři a k oblíbené promenádě na jeho pobřeží. Jaffská část promenády je o poznání klidnější než ta v samotném Tel Avivu. Bez pláží a davů lidí, charakterizovaná převážně rybáři čekajícími na svůj šťastný moment, nabídne příjemnou procházku po pobřeží kolem starého města a přístavu, aby nakonec skončila v parku Midron, místě, které bylo až do roku 2010 skládkou stavebního odpadu, které se však díky celkové rekonstrukci přeměnilo na klidný zelený prostor nabízející možnost odpočinku s výhledem na moře a město.
Jedním z turisticky nejatraktivnějších míst Jaffy je nepochybně prostor přístavu a starého města. Kdysi nejdůležitější přístav Středomoří a jeden z nejstarších přístavů na světě vůbec dnes svým vzezřením dlouhou a významnou historii až tolik nepřipomíná. Rybářské bárky a malé plachetnice zakotvené ve zdejší marině, pár skladištních hal a několik restaurací jsou dnes tím hlavním, co charakterizuje kdysi rušný přístav. Poklidná atmosféra však vůbec není na škodu a možná právě kvůli ní je dnes i přístav jedním z oblíbených turistických míst. Pozorovat rybáře vykládající sítě ze svých člunů, poslouchat šumění moře a při tom všem vychutnávat silnou arabskou kávu je obraz, který utkví v hlavě na dlouhou dobu.
Jakmile si člověk dosyta užije atmosféry přístavu, je na čase vydat se do starého města. Úzké schodiště vměstnané mezi dva domy nás rázem přenese do labyrintu křivolakých uliček, zapadlých dvorků a točitých schodišť pamatujících staletí historie staré Jaffy. V zákoutích kamenných domů se ukrývají různá překvapení. Tu řemeslná dílna, tu galerie moderního umění a jinde restaurace servírující čerstvé, právě ulovené ryby. Labyrint staré Jaffy není až tak rozsáhlý, a tak zbloudění vskutku nehrozí. Uličky stoupají stále výš a výš, aby nakonec vyústily v nejvyšším bodě starého města v zahradě Abraham Shechterman, odkud je krásný výhled na moře a pláže Tel Avivu.
Od vyhlídky není až tak velká vzdálenost k dalšímu turisticky oblíbenému místu Jaffy – blešímu trhu (Flea market). Stačí pár ulic, abychom se ocitli uprostřed směsice barev, zvuků a pachů, která zaměstná všechny smysly na maximum. Na bleším trhu je možné sehnat vše, od starých fotografií izraelských rodin z 50. let, přes starožitné křeslo z počátku století až po ručně vyřezávanou sadu šachů. K tomu všemu se na ulici kolem stále něco děje. Na jednom místě imituje zpěvák Louise Armstronga, přičemž je obklopen davem rozjařených turistů, jinde hraje naživo saxofonista jazzové standardy hostům v restauraci. Uším nedává odpočinout ani různorodá spleť jazyků všude kolem. Angličtina turistů se míchá s jidiš, hebrejštinou a ruštinou místních, což vše jen podtrhuje neuvěřitelnou rozmanitost celého trhu.
Pokud by jednomu z čista jasny vyhládlo nebo dostal žízeň, nepřeberné množství restaurací, barů či rychlých občerstvení daný problém bleskurychle vyřeší. Jenom pozor na výši cen. Tel Aviv je, ostatně jako celý Izrael, poměrně drahým místem a restaurace na bleším trhu nejsou výjimkou. Obzvláště nepříjemná může být pro našince cena piva, kdy se za půllitr výborného tmavého ležáku Goldstar zaplatí kolem 25 šekelů, což je přibližně 160 Kč. Taková cena je však za pivo standartní v celém Izraeli.
Život a ruch Tel Avivu
Po opuštění blešího trhu se okruh staré Jaffy uzavře a před cestovatelem se opět vynoří již zmíněná hodinová věž na ulici Yefet. Cesta k moři je stejná jako výše, neboť i objevování Tel Avivu je nejlepší začít na přímořské promenádě. Necelých 8 km dlouhá promenáda rozdělená do několika sekcí se táhne podél pobřeží až k pláži Tel Baruch ležící severně od telavivského přístavu a ústí řeky Jarkon. Jestliže promenáda staré Jaffy má spíše klidnější charakter, pak telavivská část doslova kypí životem. Běžci, cyklisté, turisté, místní na procházce, pouliční umělci. Ti všichni a mnozí další využívají promenádu a přilehlé pláže jako oblíbené místo ke sportu, procházce a odpočinku.
V brzkých ranních hodinách je promenáda příjemným místem pro menší běžecký trénink. Možnost strávit rozednění během po mořském pobřeží, kdy tělo ochlazuje příjemný mořský vánek a kdy je hluk ranních ulic utlumen šuměním moře přeci jenom nenabízí každé město. Tuto výhodu však promenáda poskytuje opravdu pouze brzy ráno, poněvadž s přibývajícím časem přibývá i počet turistů a bezstarostný výběh se tak místy mění na proplétání davem. Jestliže množství lidí na promenádě na jedné straně kazí požitek z volného pohybu, nabízí na straně druhé výborný příklad oné pestrosti a otevřenosti, které jsou pro Tel Aviv tak typické. Je to právě promenáda, kde je možné potkat smyčcový kvartet hrající keltské rytmy, kde je možné si uprostřed ulice zatančit s desítkami dalších lidí izraelské lidové tance a kde je možné potkat cyklisty vezoucí na kole třímetrové surfové prkno. I přes přeplněnost jsou lidé veselí, usměvaví a ohleduplní a po nějaké nervozitě není ani stopy. Vskutku prázdninová atmosféra jak má být.
Promenáda plná života a lidí může po určité době vyvolat přání po klidnějším místě, kde by si člověk rád sedl na lavičku ve stínu palmy a s výhledem na tiše plynoucí řeku v klidu rozjímal nad zážitky celého dne. Takové místo se naštěstí nachází nedaleko od promenády při ústí řeky Jarkon. Je jím stejnojmenný park Jarkon, který je největším parkem v Tel Avivu a který návštěvníkům nabízí nespočet sportovního i turistického vyžití. Běžecké a cyklistické stezky, venkovní posilovny, botanické zahrady či ptačí voliéry. To vše a mnohem víc se dá nalézt v parku, jenž je nejnavštěvovanějším parkem celého města. Přestože park ročně navštíví miliony lidí, nepůsobí nijak přeplněně a oproti rušné a životem kypící promenádě jde doslova o oázu klidu. Najít opuštěné místo stranou všeho ruchu nepředstavuje žádný problém, a tak se park stává ideálním místem pro tiché rozjímání a pozorování.
Pozorný cestovatel si v parku Jarkon může všimnout turistického značení tvořeného oranžovým, modrým a bílým pruhem. Jedná se o značku izraelské národní stezky, dálkové turistické trasy o délce více než 1000 km, která prochází od severu k jihu celým Izraelem. Založena roku 1995, izraelská národní stezka umožňuje během 30-70 dní projít prakticky celý Izrael, přičemž odhalí kulturní a přírodní rozmanitost celé země od Negevské pouště, přes uměle vysázené lesy v Judských horách až po středomořské pobřeží severně od Tel Avivu. Stezka byla roku 2012 vyhlášena magazínem National Geographic jednou z dvaceti nejzajímavějších turistických tras na světě, takže pokud by kterýkoliv milovník dálkových tras nevěděl, co se dvěma měsíci volna a měl při tom nějaký ten peníz na útratu za cestování v Izraeli, izraelská národní stezka se jeví jako zajímavá alternativa.
Pozorný cestovatel si v parku Jarkon může všimnout turistického značení tvořeného oranžovým, modrým a bílým pruhem. Jedná se o značku izraelské národní stezky, dálkové turistické trasy o délce více než 1000 km, která prochází od severu k jihu celým Izraelem. Založena roku 1995, izraelská národní stezka umožňuje během 30-70 dní projít prakticky celý Izrael, přičemž odhalí kulturní a přírodní rozmanitost celé země od Negevské pouště, přes uměle vysázené lesy v Judských horách až po středomořské pobřeží severně od Tel Avivu. Stezka byla roku 2012 vyhlášena magazínem National Geographic jednou z dvaceti nejzajímavějších turistických tras na světě, takže pokud by kterýkoliv milovník dálkových tras nevěděl, co se dvěma měsíci volna a měl při tom nějaký ten peníz na útratu za cestování v Izraeli, izraelská národní stezka se jeví jako zajímavá alternativa.
Ale zpět k Tel Avivu samotnému. Kdo by se cítil klidem parku Jarkon až příliš ukolébán, může se vydat přímo do centra, jehož páteř představují dvě souběžně jdoucí ulice Ben Yehuda a Dizengoff, pojmenovaná po prvním starostovi Tel Avivu. S nekonečným množstvím obchodů, butiků, restaurací, kaváren, barů, světelných reklam a blyštivých výloh jsou tyto dvě ulice rájem pro kohokoliv, kdo si chce užít ruchu velkoměsta, nákupů či dobrého jídla a při tom se nebojí utratit nějaký ten šekel navíc. Mně samotnému přinesla ulice Dizengoff zajímavé poznání v oblasti ženské módy, kdy jsem zjistil, že za lehké letní šaty, byť velmi krásné a elegantní, se naprosto vážně může požadovat v přepočtu 13 000 Kč a to ještě v obchodě, jak jsem se následně dozvěděl, který nenabízel luxusní zboží, nýbrž byl určen pouze průměrné klientele. Jelikož obchod stále ještě nezkrachoval, má nejspíš průměrná klientela v Izraeli o něco větší kupní sílu než v České republice.
Jižní konec ulice Dizengoff je velmi blízko počátku další významné ulice Tel Avivu – Rotschildově třídě. Lemována množstvím kaváren a restaurací spolu s pěší a cyklistickou promenádou uprostřed představuje i ona jednu z hlavních tepen Tel Avivu oblíbenou jak mezi místními, tak mezi turisty. Rotschildova třída je však slavná i něčím víc než jen příjemnými kavárnami a pěší promenádou. Je na ní totiž nejvyšší koncentrace budov v architektonickém stylu Bauhaus. Styl mající původ ve 20. letech 20. století v Německu se do Tel Avivu dostal díky židovským architektům školy Bauhaus, kteří byli nuceni Německo ve 30. letech opustit kvůli nacistické hrozbě. Díky více jak 4000 budovám postavených v tomto stylu, pro nějž je typická hlavně bílá barva, si Tel Aviv vysloužil mimo jiné přezdívku Bílé Město a dostal se též roku 2003 na seznam světového dědictví UNESCO.
Jižní konec ulice Dizengoff je velmi blízko počátku další významné ulice Tel Avivu – Rotschildově třídě. Lemována množstvím kaváren a restaurací spolu s pěší a cyklistickou promenádou uprostřed představuje i ona jednu z hlavních tepen Tel Avivu oblíbenou jak mezi místními, tak mezi turisty. Rotschildova třída je však slavná i něčím víc než jen příjemnými kavárnami a pěší promenádou. Je na ní totiž nejvyšší koncentrace budov v architektonickém stylu Bauhaus. Styl mající původ ve 20. letech 20. století v Německu se do Tel Avivu dostal díky židovským architektům školy Bauhaus, kteří byli nuceni Německo ve 30. letech opustit kvůli nacistické hrozbě. Díky více jak 4000 budovám postavených v tomto stylu, pro nějž je typická hlavně bílá barva, si Tel Aviv vysloužil mimo jiné přezdívku Bílé Město a dostal se též roku 2003 na seznam světového dědictví UNESCO.
Jestliže se od Rotchildovy třídy budeme vracet zpět ve směru staré Jaffy, s největší pravděpodobností narazíme na budovu starého nádraží, která sloužila železniční dopravě na trati Jaffa-Jeruzalém mezi léty 1891-1948. Rekonstruována v letech 2005-2009 a známá dnes pod jménem HaTachana (Stanice), představuje železniční stanice další veřejné místo setkávání nabízející příjemné kavárny, restaurace, galerie a obchody s nejrůznějším sortimentem, od výbavy kuchyní až po dřevěné deskové hry. HaTachana je také místem častých venkovních výstav či pouličních představení a mimo jiné nabízí i letmý pohled do historie místní železnice, neboť součástí celého komplexu jsou i historické modely železničních vozů, renovovaná nástupiště či budovy překladišť z dob osmanské říše.
Restaurací, barů, kaváren i stánků s rychlým občerstvením nabízí Tel Aviv nespočet. Obvykle nedoporučuji konkrétní místa ke stravování, neb mám za to, že každý si najde to nejlepší podle vlastních chutí a uvážení. Nicméně v případě Tel Avivu bych si dovolil udělat výjimku a zmínil bych jedno místo, které jsme navštěvovali skoro každý den. Pokud navštívíte Izrael, byl by hřích neochutnat místní hummus – kaši z vařené cizrny, do níž se může dle libosti přidávat cibule, česnek, citronová šťáva, olivový olej a spousta dalších přísad. Hummus se dá sehnat prakticky na každém kroku, ale jsou určitá místa, která si díky kvalitě jídla, způsobu přípravy či příjemnosti prostředí získala oblibu jak mezi turisty, tak mezi místními. Jedním takovým je podnik, jehož jméno jsem se nikdy nenaučil vyslovovat – Mshawashe. Rozlohou nevelké místo připomínající něco mezi kavárnou a izraelským fast foodem v centru města na ulici Pinsker nabízí ten nejlepší hummus, jaký jsme za celý výlet v Izraeli ochutnali. Spolu s omáčkou tahini, vyrobenou z rozmělněných sezamových semínek, krémovým kyselým sýrem labaneh a smaženými houbami, představoval hummus Mshawashe naši každodenní stravu. Když se k tom připočte sladký puding malabi a výborná domácí limonáda, stačila kombinace těchto jídel na večeři či oběd bohatě pro tři lidi. Příjemné prostředí, rozumné ceny a skvělé jídlo jsou tři základní atributy podniku Hummus Mshawashe, kvůli nimž se určitě vyplatí udělat menší odbočku na ulici Pinsker a vyzkoušet tradiční pokrmy blízkovýchodní kuchyně.
Tel Aviv – Jaffa má rozhodně co nabídnout a k tomu, aby člověk poznal všechna důležitá místa, navštívil všemožné stylové kavárny a restaurace, prošel všechny trhy pod širým nebem, vychutnal krásné parky či slunné pláže a nasál celkovou atmosféru velmi otevřeného města se vyplatí prodloužit si pobyt na několik dní. O to víc pak může být vidět rozdíl mezi Tel Avivem a Jeruzalémem, případně dalšími izraelskými městy, kdy vedle sebe stojí dva odlišné světy – svět moderny a svět tradice. Pro každého, kdo nechce trávit dovolenou u moře v tradičních destinacích Španělska, Itálie či Chorvatska a kdo by rád poznal prolínání arabské a židovské kultury, by mohl být Tel Aviv tím pravým místem pro návštěvu.
Užitečné odkazy:
Tourist Israel - celkový přehled turisticky nejdůležitějších destinací v Izraeli spolu s užitečnými tipy ohledně dopravy, ubytování, kulturních událostí a mnoho dalšího
Izraelská národní stezka - víc jak 1000 km napříč Izraelem
Izraelské železnice - jízdní řády, ceny jízdenek a vše další spojené s cestováním vlakem v Izraeli.
Fotogalerie:
Žádné komentáře:
Okomentovat